Jaká je situace v ČR🔗

Kolik máme v česku aktuálně nakažených? Kolik lidí s koronavirem se již vyléčilo? Kolik pacientů na COVID-19 dneska zemřelo? Pojďme si to ukázat na datech, která jsou automaticky synchronizována z MZČR každých 5 minut.

Aktuální statistiky koronaviru🔗

Celkový počet případů
Celkový počet smrtí
Počet vyléčených

Dnešní změny

Dnešní nové případyNačítám…
Dnešní úmrtí

Aktivní případy

Neboli laicky řečeno ti, kteří se zrovna léčí.

Infikovaní pacientiNačítám…100 %
Z toho mírné příznaky
Z toho vážné nebo kritické

Uzavřené případy

Neboli jednoduše ti, kteří už se vyléčili anebo umřeli.

Uzavřené případyNačítám…100 %
Z toho vyléčených
Z toho mrtvých

Problém: čísla zavádějí.🔗

Každá epidemie, kterou pozorujeme v jejím průběhu, má jeden faktický problém. Můžeme se snažit sebevíc, ale reálná čísla nakažených nikdy mít nemůžeme. ⚠️

Co to povídáš? Jak nemůžeme?

Dyť to píšou na webu ministerstva. A říkaj v televizi!? ಠ_ಠ

Vy, kteří toto zrovna čtete

Aktuálně nevíme, kolik je lidí v ČR doopravdy nakaženo. Někdo z nakažených na sobě nepozoruje příznaky a tak jej to ani nenapadne. U mnohých, dnes nakažených, se příznaky projeví až za týden, takže dochází k zpoždění, než se o nich dovíme. A nejhůř, někteří z nakažených zůstanou doma a nikoho neinformují, nenechají se otestovat.

V této chvíli má smysl sledovat pouze tvrdá data. To jsou například hospitalizace, JIP, ventilace, mimotělní okysličování, úmrtí a to ještě ne kumulativně ale s časovým rozlišením.

Proč? Co je s čísly?

Je to jednoduché. Data, která máme, podléhají řadě informačních biasů, tzv. kognitivním zkreslením.

Bias
Česky zaujatost, zkreslení, odchylka, odklon či předpojatost
Informační bias
Typ kognitivního zkreslení (to, jak mozek vnímá informace), který ovlivňuje naše myšlení a vede ke špatnému vyhodnocování informací. Více na wiki.
Statistický bias
Je systematická chyba ve sběru, analýze a interpretaci dat, která vede ke zkreslení konečných výsledků.

Jak jsou čísla zkreslena?

Pojďme si to představit na příkladu;

Představte si, že chcete otestovat oblíbenost Andreje Babiše mezi občany v čase:

Bias velikosti vzorku

Testování: První den se zeptáte 100 lidí, druhý den 200 lidí a třetí den 300 lidí.

Výsledky: Vyjde vám 10 podporovatelů, 20 podporovatelů a 30 podporovatelů

Závěr (mylný): Zděsíte se jak oblíbennost AB v čase roste.

Bias výběru vzorku

Testování: První den se zeptáte jen lidí s čepicí ANO, druhý den starších občanů na vesnici a třetí den lidí v Praze.

Výsledky: Vyjde vám 30, 20, 10 podporovatelů.

Závěr (mylný): Budete mít radost jak jeho obliba klesá.

Bias kvality tazatelů/testů

Testování: První den použijete osvědčené tazatele, druhý den najmete na dotazování kohokoliv z ulice a třetí den najmete nedoslýchavé lidi.

Výsledky: Vyjde vám 30, 20, 10 podporovatelů.

Závěr (mylný): Budete mít radost jak jeho obliba klesá.

Bias opakovaných dotazů

Testování: První den se ptáte jen nových lidí, druhý den se ptáte z třetiny lidí co vám řekli ano, třetí den se ptáte z poloviny lidí co vám řekli ano.

Výsledky: Vyjde vám cca. 30, 40, 60.

Závěr (mylný): A vy se zhrozíte jak oblíbenost AB roste.

Dokážete říct, kde se u jednotlivých biasů stala chyba?

Všechny tyto biasy platí i pro diagnostikované COVID-19 plus ještě do hry vstupuje časové rozlišení, kdy mezi infekcí a symptomy může být průměrně 7 dní (medián 5,1), mezi symptomy a diagnostikou může být až 5 dní a mezi diagnostikou a výsledky dalších 5 dní.

Bez průběžného testování výběrového vzorku nevíme o dynamice šíření absolutně nic.

Text v této části je založen na facebookovém příspěvku Pavla Sodomky.

Jak vypadají odhady nakažených u nás🔗

Tato stránka pracuje se dvěma velmi zjednodušenými modely. První je založen na počtu úmrtí, druhý pak z počtu známých případů vybírá ty, které se mohly účastnit komunitního šíření (nakažení v ČR).

V prvé řadě je třeba zmínit, že modely vychází z předpokladu, že neznáme všechny nakažené v ČR. Je třeba brát v úvahu, že tento předpoklad může být mylný.

Poznámka: klikem na legendu můžete skrýt jednotlivé křivky grafu

Použité modelování a jednotlivá data🔗

Chcete-li ovlivnit model odhadů, změňte jednotlivé parametry (editovatelné formuláře).

Parametry výpočtů🔗

Model dle počtu úmrtí🔗

Více info o modelu a jednotlivé odhady

O modelu

Jedná se pravděpodobně o přesnější model, ale je vázaný na počet úmrtí na COVID-19 ten daný den. Pokud nikdo v daný den nezemře, není možno jej použít. Model vychází z SIR modelu z roku 1927 (autoři W. O. Kermack a A. G. Kendrick), upraven skupinou kolem Tomas Pueyo, pro více informací komentáře k původnímu modelu. Jedná se o fixní model, tzn. uvažuje pouze neměnící se populaci ČR (tj. v současné době  osob).
Míra úmrtnosti, počet dní od nákazy po smrt, počet dní na zdvojnásobení případů

Celkový počet odhadovaných případů

Neboli matematické odhady počtů aktuálních infekčních případů v populaci, které nepotřebují k výpočtu znát informaci o identifikovaných případech. Pracují primárně s množstvím zemřelých na danou skupinu lidí. Model pracuje s odhadem, že v populaci se nebude v danou dobu vyskytovat větší počet nakažených než čísla níže. Omezením výpočtu je fakt, že ne o každém zemřelém musíme nutně vědět, že byl infikován koronavirem.
Celkový počet odhadovaných případů zítra a za týden
Počet odhadovaných nových případů zítra a za 7 dní

Počet odhadovaných nových případů

Odhadovaná pravděpodobnost nákazy

Odhadovaná pravděpodobnost nákazy

Model dle počtu případů🔗

Více info o modelu a jednotlivé odhady

O modelu

Model dle počtu případů není tak přesný. Je odvislý od toho, jak do hloubky se testuje. Model předpokládá, že identifikovány jsou případy, které přijely ze zahraničí a nebo jeví symptomy (odhadem k 23-26 % případů došlo předtím, než nakažení jevili příznaky). Model počítá s komunitním přenosem. Založeno na modelu kolem skupiny analytika Tomas Pueyo, pro více informací komentáře k originálnímu modelu.

Celkový počet odhadovaných případů

Jedná se o matematické odhady počtů aktuálních infekčních případů v populaci založené na rychlosti komunitního šíření viru. Základní předpoklad je ten, že ne všechny případy lze identifikovat, čísla mají sloužit jako horní mez počtu obyvatel, kteří jsou v současnosti nakažení, ale nevíme o nich.
Odhadovaný počet případů zítra a za týden
Odhadovaná pravděpodobnost nákazy

Odhadovaná pravděpodobnost nákazy

Epidemiologické termíny🔗

Trápí vás některé termíny, které se často objevují ve článcích a nebo zprávách a netušíte, co znamenají? Níže je krátký přehled.

Index nakažlivosti, základní reprodukční číslo🔗

Index nakažlivosti, nebo též základní reprodukční číslo (anglicky basic reproduction number), je číslo, které nám říká, kolik osob jedna nakažená osoba dále nakazí. Tohle číslo se označuje jako R0.

Pokud je tedy číslo R0 = 2, znamená to, že 1 nakažený nakazí 2 další. Proto, aby se nemoc dále nešířila v populaci, je důležité, aby toto číslo bylo menší než 1. V takovém případě totiž nákaza vymizí sama od sebe, protože už ji dále nebude nikdo přenášet a všichni se z nemoci vyléčí nebo v horším případě zemřou.

Jak se základní reprodukční číslo počítá?

Nejjednodušší výpočet základního reprodukčního čísla lze vyjádřit pomocí modelu SEIR.

Vzorec vypadá následovně

R0 = 1 + K × (τE + τI) + K2 × (τE × τI)

Kde K = d ln(N) / dt

Parametry rovnice
τE
Doba expozice. To je doba, kdy je jedinec nakažený, nevykazuje symptomy a zatím není nakažlivý, tedy nepřenáší infekci.
τI
Doba latence. To znamená období, kdy je jedinec nakažený, nevykazuje symptomy, ale už je nakažený, tedy přenáší infekci. Během tohoto období právě nakazí R0 osob.
N
Počet všech případů, a tedy i těch, co se již vyléčili (zemřeli).
t
Čas, po který R0 měříme.

Poznámka: Nejedná se o velké T, ale řecké písmeno Tau, respektive její minuskulní podobu.

Vývoj reprodukčního čísla v ČR

DatumSpodní mezStřední hodnotaHorní mez

Jaká je situace ve světě🔗

Počátek epidemie COVID-19 jde dohledat k 31. prosinci 2019, kdy byly první případy hlášeny v čínském městě Wu-Chan v provincii Chu-Pej. Na konci února onemocnělo po celém světě přes 87 tisíc osob a z toho téměř 3 tisíce pacientů zemřely. Jen týden na to onemocněných bylo více než 100 tisíc.

První tři případy nákazy v Česku se objevily 1. března 2020.

Poznámka: Statistiky se aktualizují každých 5 minut, ale pozor některé státy aktualizují své statistiky jen jednou denně. Vynulování „dnešních statistik“ probíhá kolem 5. hodiny ráno.

Statistiky celého světa🔗

Celkový počet případů
Celkový počet smrtí
Počet vyléčených

Dnešní změny

Dnešní nové případyNačítám…
Dnešní úmrtí

Aktivní případy

Infikovaní pacientiNačítám…100 %
Z toho mírné příznaky
Z toho vážné nebo kritické

Uzavřené případy

Uzavřené případyNačítám…100 %
Z toho vyléčených
Z toho mrtvých

Statistiky vybraných zemí🔗

Top 10 zemí z hlediska nakažených🔗

ZeměPřípadůDnes *SmrtíDnes †Vyléč.AktivníKritickéNak./mil.

Naši sousedé vs. my🔗

ZeměPřípadůDnes *SmrtíDnes †Vyléč.AktivníKritickéNak./mil.
Zobrazit statistiky všech zemí

Co je COVID-19?🔗

COVID-19 je onemocnění, které způsobuje virus s označením SARS-CoV-2, který byl původně označený jako 2019-nCoV, odtud pochází jméno „nový koronavirus“.

Jak to začalo?🔗

První případ, tvz. pacient nula (definice v sekci společenský odstup) se nakazil 17. listopadu 2019. Jednalo se o 55 letého občana čínské provincie Chu-pej (anglicky psáno jako Hubei), který pobýval v jedenáctimilionovém městě Wu-chan (anglicky psáno jako Wuhan).

Od tohoto dne bylo každý den hlášeno jeden až pět nových případů. Do 15. prosince činil celkový počet identifikovaných infikovaných 27. První dvouciferný nárust byl hlášen 17. prosince. 20. prosince byl celkový počet potvrzených případů na 60. Pak to ale nabralo na obrátkách. Do posledního dne roku 2019 se počet potvrzených případů zvýšil na 266. A k prvnímu dni roku 2020 to bylo 381.

Čínské tajnůstkářství nebo jenom neznalost?

První zpráva zveřejněná v lékařském časopise The Lancet čínskými lékaři z nemocnice Jinyintan ve Wu-chanu, která léčila některé z nejčasnějších pacientů, uvádí datum první známé infekce 1. prosince.

Podle webových stránek Světové zdravotnické organizace (WHO) byl první potvrzený případ COVID-19 v Číně 8. prosince, ale je třeba zmínit, že WHO nesleduje nemoc samotnou, ale spoléhá na národy a na informace, které jim poskytnou.

Dr. Ai Fen, první whiste-blower, informoval časopis People v rozhovoru, který byl později cenzurován, že testy ukázaly, že v centrální nemocnici Wu-chan bylo pacientovi diagnostikováno 16. prosince, že se dostal do kontaktu s neznámým koronavirem.

Na konci roku 2019 byla Světová zdravotnická organizace (WHO) informována Čínskou zemskou kanceláří, že ve Wu-chanu v čínské provincii Chu-pej zjistili pneumonii neznámé příčiny. Podle úředníků, někteří pacienti působili na Velkoobchodním trhu s mořskými plody Chua-nan.

Až do 11. ledna Wuhanské zdravotnické úřady stále oficiálně tvrdily, že bylo potvrzeno pouze 41 případů.

Jak vypadá SARS-CoV-2?🔗

SARS-CoV-2 spadá do rodu betakoronavirů. Má kulatý nebo eliptický a často pleomorfní tvar a průměr přibližně 60–140 nm. To znamená, že je zhruba 100× menší než lidský vlas. Je to jako bychom 1 metr rozřízli na milion kousků. Jeden kousek by byl právě jeden koronavirus.

Velikost koronaviru SARS-CoV-2 způsobující COVID-19
60–140 nm

Stejně jako ostatní koronaviry je citlivý na ultrafialové záření a teplo. Kromě toho mohou být tyto viry účinně inaktivovány lipidovými rozpouštědly obsahujícími ether (75%), ethanolem, dezinfekčními prostředeky obsahující chlor, kyselinu peroxyoctovou a chloroform kromě chlorhexidinu. Jinými slovy ho zabije většina dezinfekcí na bázi alkoholu (musí ale mít požadovaná procenta) a chlóru.

Název koronavirů nepochází z „koruny“, ale podle charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu (v 3D modelu vypadají jako výběžky). Ty jsou uspořádány ve tvaru sluneční koróny.

Jak se koronavirus šíří🔗

Od člověka ke člověku

Virus se šíří hlavně mezi samotnými lidmi.

  • Šíří se mezi lidmi, kteří jsou v blízkém kontaktu (méně než 2 metry)
  • Přenáší se dýchacími kapičkami vznikajícími, když infikovaná osoba kašle anebo kýchá.

A tyto kapičky mohou přistát v ústech nebo nosech lidí, kteří jsou poblíž anebo mohou být vdechnuty do plic.

Může někdo šířit virus, aniž by byl nemocný?

  • Lidé jsou považováni za nejvíce nakažlivými, když projevují nejvíce symptomů (jsou viditelně nejvíce nemocní).
  • Některé šíření je možné ještě předtím, než nemocný projeví příznaky.

Šíření se po kontaktu s kontaminovanými povrchy nebo předměty

Je možné, že člověk může získat COVID-19 dotknutím se povrchu nebo předmětu na kterém je virus, když se následně dotkne jeho vlastních úst, nosu a pravděpodobně i očí, ale to se nepovažuje za hlavní způsob šíření viru.

Kdy můžu nakazit ostatní?🔗

Jak probíhá samotný průběh nemoci, kdy jsem nakažlivý pro ostatní a kdy mi mohou lékaři teprve udělat testy?

  • Nakazili jste se

    Inkubační doba

    Co se děje v mém těle?

    Probíhá inkubační doba, virus se dostává do buněk, aby se mohl replikovat a ještě se neprojevují příznaky infekce. Inkubační doba u viru způsobující COVID-19 je 2-14 dní, průměrně však 5-7 dní.

    Můžu nakazit ostatní?

    Pravděpodobnost je nízká, ale je to možné. Nepřenášíte virus, který vytváří vaše tělo, ale můžete přenášet virus vyprodukovaný v cizím těle.

    Můžou mi udělat testy?

    Ne, v tuto chvíli to není možné.

    Stanovení viru

    Testy PCR budou mít negativní výsledek 0 - 12 dní, v průměru 3 - 5 dní. Používá se PCR metoda. Ta se provádí v nemocnici nebo drive-through. Jako vzorek se bere výtěr z nosu a hrdla. Výtěr z nosu může být nepříjemný, ale pod rukou zkušeného člověka by neměl bolet.

    Test na protilátky

    Testy protilátek budou mít negativní výsledek. Jako vzorek se používá krev. Jedná se o ambulantní test, rychlotest případně test, který je možné provádět i doma.

  • Dva dny před příznaky infekce

    Dva dny před prvními příznaky, předsymptomatické období

    Můžu nakazit ostatní?

    Ano. V tuto chvíli jste pro ostatní nakažlivý. Nejhorší je, že příznaky se projeví až za dva dny, takže ani nemusíte tušit, že můžete někoho v toto období nakazit koronavirem, který způsobuje nemoc COVID-19.

    Můžou mi udělat testy?

    Ano, ale pouze některé.

    Stanovení viru

    Testy PCR mohou mít pozitivní výsledek. Je tedy možné rozpoznat, že jste nakažení. Více viz níže.

    Test na protilátky

    Testy protilátek budou mít negativní výsledek.

  • Propuknutí příznaků onemocnění

    První příznaky, symptomatické období

    Musím být viditelně nemocný?

    Ne, nemusíte. Zvláště lidé mladší 20 let mají velmi mírné příznaky, někdy jsou dokonce bez příznaků.

    Můžu nakazit ostatní?

    Ano. V tuto chvíli jste vysoce nakažlivý. ⚠️

    Kapénková infekce

    Pro ostatní jste nakažlivý nejméně po dobu 7-14 dní a maximálně po dobu 37 dní. Virus se přenáší pomocí kapének, tzn. kašlem, kýcháním, slinami ale i obyčejným dýcháním. Kapénky mohou ulpívat na předmětech. Pokud se někdo takovéhoto předmětu dotkne, může se nakazit. Zejména, pokud si neumyje ruce a dotýká se svého obličeje.

    Orofekální infekce

    Orofekálně infekční můžete být až 5 dní od prvních příznaků onemocnění. Nakažlivý touto formou budete dalších 14–35 dní (tj. 5 týdnů). Pozor, nakažlivý budete i když vymizí příznaky onemocnění, viz níže.

    Můžou mi udělat testy?

    Ano, ale pouze některé první týden od prvních příznaků. Následující týden je možné použít i test na protilátky.

    Stanovení viru

    Testy PCR budou mít pozitivní výsledek v průměru 7 - 14 dní, maximálně 37 dní. Testy se se provádí v nemocnici nebo drive-through a jako vzorek se bere výtěr z nosu a hrdla. Výtěr z nosu může být nepříjemný.

    Test na protilátky

    Testy protilátek mohou mít stále negativní výsledek. ⚠️ Testy je možné provést až za 7-8 dní, kdy vznikají první IgM protilátky. Jinými slovy až týden poté, co máte první příznaky, a nebo také až tři týdny od nakažení, je možné provést ambulantní test, rychlotest, případně test, který je možné provádět i doma. Jedná se o serologické vyšetření, tj. vyšetření z krve.

  • Po vymizení klinických příznaků

    Vymizení klinických příznaků

    Můžu nakazit ostatní, když už je mi dobře?

    Už je Vám dobře a cítíte se, že byste se mohli vrátit do běžného života? Ano? Tak pozor! V tuto chvíli jste stále nakažlivý. ⚠️

    Pro ostatní jste skutečně nakažlivý i když už necítíte žádné příznaky. Jediný způsob jak zjistit, že už jste se vyléčil/a, je pomocí testu PCR.

    Můžou mi udělat testy?

    Ano, dokonce musí. Pokud Vám testy PCR neřeknou, že jste zdraví, jste stále pro ostatní nakažlivý i když už cítíte, že jste zdravý. Nikdo neví, jak dlouhé je toto tzv. postsymptomatické období.

    Stanovení viru

    Testy PCR mohou mít pozitivní výsledek. Do té doby, že vám test vyjde negativní, jste přenašečem, ačkoli se už cítíte zdráv.

    Test na protilátky

    Je možné udělat test na protilátky, tzn. ambulantní test, rychlotest případně domácí test z krve. Pozor však, ten bude pozitivní i když se úplně vyléčíte a nebudete přenašečem. Test vlastně říká, že máte protilátky proti SARS-CoV-2. Bohužel v současné době nikdo netuší, jak dlouho protilátky proti nemoci vydrží. Čili si nemůžete být jist, že „už jste nemoc prodělal/a, tak už ji máte za sebou“. To nemusí být pravda, ještě to s jistotou nevíme. Je lepší se tedy chovat zodpovědně.

  • Po vyléčení se

    Vyléčení se

    Můžu nakazit ostatní?

    Pokud Vám na PCR testech řekli, že jste negativní, a tedy zdraví, již nemůžete nikoho dalšího nakazit.

    Můžu znovu onemocnět?

    To ještě nevíme. Je lepší tedy počítat s tím, že je to možné.

Více informací a zdroje

  • LAI, Chih-Cheng, Tzu-Ping SHIH, Wen-Chien KO, Hung-Jen TANG a Po-Ren HSUEH. Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) and coronavirus disease-2019 (COVID-19): The epidemic and the challenges. International Journal of Antimicrobial Agents [online]. 2020, 55(3) [cit. 2020-03-22]. DOI: 10.1016/j.ijantimicag.2020.105924. ISSN 09248579.
  • ECDC Technical report: Discharge criteria for confirmed COVID-19 cases – When is it safe to discharge COVID-19 cases from the hospital or end home isolation? [cit. 2020-03-22] dostupné z: ecdc.europa.eu
  • LI, Zhengtu, Yongxiang YI, Xiaomei LUO, et al. Development and Clinical Application of A Rapid IgM‐IgG Combined Antibody Test for SARS‐CoV‐2 Infection Diagnosis. Journal of Medical Virology [online]. 2020 [cit. 2020-03-22]. DOI: 10.1002/jmv.25727. ISSN 0146-6615.
  • ECDC Rapid risk assessment: Rapid risk assessment: Novel coronavirus disease 2019 (COVID-19) pandemic: increased transmission in the EU/EEA and the UK – sixth update [cit. 2020-03-22] dostupné z: ecdc.europa.eu

Inspirací této kalkulačky byla infografika „Kedy testovať COVID-10“ od Cukru.sk

Jak snadno se virus šíří?🔗

Jak snadno se virus šíří z člověka na člověka se dost liší. Některé viry jsou vysoce nakažlivé (snadno se šíří, jako například spalničky), zatímco jiné viry se nešíří tak snadno. Dalším faktorem je, zda se šíření kontroluje a udržuje v určitých mezích, anebo se virus šíří nepřetržitě bez jakékoli omezení.

U Wuhanského koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, se zdá, že se snadno šíří v komunitě. Jedná se o tzv. „komunitní šíření“. To znamená, že někteří lidé, kteří byli infikováni v určité oblasti, si nejsou jisti, jak a kde byli infikováni.

Simulátor šíření onemocnění🔗

Vyzkoušejte si jednoduchý simulátor, který ukazuje šíření nemoci v populaci. Model vychází ze simulace Martina Malého, volně dostupné na Githubu. Nápad pochází ze simulace WashingtonPost, která popisuje, jak lze pomocí státních opatření zpomalit rychlost šíření v populaci. Případně existuje detailnější Epidemic Calculator.

 

Den:  

Zdraví
Nakažení
Nemocní
Vyléčení
Mrtví

Nastavení parametrů: pravděpodobnost nakažení, úmrtí, zákaz vycházení a další

Nastavení parametrů simulátoru šíření

Zákaz vycházení

Další simulace

Simulace predikce šíření podle Insitutu zdravotní politiky🇸🇰

Grafický model SIR s intervalem spolehlivosti 68%

Mapa šíření s časovou osou na celém světě🇬🇧

Užitečné odkazy k modelům

Krátký úvod do epidemiologie s důrazem na ekonomický aspekt vytvořen think-tankem Idea z Akademie Věd.


Co můžeme dělat?🔗

Nejlepší způsob, jak zabránit nemoci, je vyhnout se vystavení novému typu koronaviru.

Nikdo neví, co budoucnost přinese. Je možné, že nalezneme zkříženou imunitu s jinou nemocí (pak by stačilo se nakazit touto a měli bychom protilátky). V současné chvíli pracuje nejméně 15 společností na vývoji léku nebo vakcíny.

Vyplatí se zvolit vyčkávací taktiku. I na simulátoru šíření nemoci je vidět, že největší počet úmrtí je zpravidla na začátku.

Informační minimum🔗

Následující body ukazují naprosté informační minimum, co dělat pro to, abychom se vyhnuli rozšiřování viru. Pokud tápete, kde začít s ochranou sama sebe a ostatních, tak tady.

  1. Myjte si ruce po dobu alespoň 20 sekund.
  2. Kýchejte a smrkejte do kapesníku, do rukávu nebo vnitřku lokte, nikoliv do rukou. Jste-li nemocní, dezinfikujte denně všechny povrchy, kterých se dotýkáte.
  3. Noste roušky nebo respirátory. Pokud je používáte opakovaně, dezinfikujte je.
  4. Zůstaňtě doma. O to více, pokud jste nemocní. Pokud jste zdraví, udržujte sociální odstup.

Chraňte sami sebe🔗

Myjte si ruce. Často.

  • Myjte si ruce mýdlem po dobu alespoň 20 sekund. Mytí rukou je důležité zvláště poté, co jste se pohybovali na veřejných místech, nebo zrovna smrkali, kašlali nebo kýchali.
  • Pokud se nemůžete umýt mýdlem, použijte dezinfekci na bázi alkoholu (alespoň 60 % alkoholu). Naneste si ji na celé ruce a třete je o sebe, dokud neucítíte, že jsou suché.
  • Nedotýkejte se očí, nosu a úst neumytýma rukama.

Vyhýbejte se těsnému kontaktu

  • Vyvarujte se úzkému kontaktu s viditelně nemocnými lidmi.
  • Pokud se ve vašem okolí šíří COVID-19, sociálně se distancujte od ostatních lidí. Toto je zvláště důležité pro lidi, kteří jsou více ohroženi onemocněním.

Chraňte ostatní🔗

Zůstaňte doma

  • Zůstaňte doma, jste-li nemocní. Samozřejmě vyjma případů, kdy potřebujete lékařskou péči.

Zakrývejte si pusu

  • Při kasli nebo kýchání si zakrývejte pusu. Ne však rukou, tou byste nákazu dále šířili. Nejlepší je papírový kapesník. Není-li dostupný, kýchejte do rukávu. Nebo ještě lépe — kýchejte do vnitřku lokte.
  • Vyhazujte kapesníky do odpadu. Nenechte je válet kolem.
  • Pokud kašlete nebo kýcháte do rukou, umyjte si je mýdlem anebo dezinfekcí.

Jste-li nemocní, noste roušku

  • Jste-li nemocní a nacházíte-li se v okolí dalších lidí anebo vstupujete do budov či dopravních prostředků, noste roušku. Pokud ji z nějakého důvodu mít nemůžete, zakrývejte si ústa hlavně když kašlete či kýcháte.

Dezinfikujte

  • Uklízejte a dezinfikujte místa, kterých se denně dotýká větší množství lidí. To jsou zejména stoly, kliky u dveří, vypínače, pracovní desky, stoly, telefony, klávesnice, toalety a dřezy.
  • Pokud jsou podobná místa viditelně špinavá, buďte opatrnější a důslednější.

Pomožme sousedům🔗

Přemýšlíte, jestli se optat ostatních, zda-li něco nepotřebují? Nechte je se zeptat první! Vytiskněte si tento informační leták s Vašim kontaktem a rozvěste jej v okolí.

Vytvořit leták


Co je to společenský odstup🔗

Společenský odstup, sociální odstup případně sociální distancování, anglicky „social distancing“ je jedním z klíčových opatření proti šíření koronaviru.

V podstatě jde o řadu opatření a pravidel, která vyžadují změnu našeho chování. Neskýtá však jen výhody, ale i úskalí, které souvisí se ztrátou výhod spojených s lidskou interakcí.

Protože se virus šíří kapénkami, každý kontakt s ostatními znamená taky riziko, že se nakazíme. Kapénky putují vzduchem dost podobně jako voda z rozprašovače. Obecně se uvádí, že do vzdálenosti 1,8 metru většina z nich spadne tíhou gravitace na zem. Nicnémě existují i z případy, kdy se kapénky šiřily dále (např. vzdálenost 3,4 metru, klimatizací či větracími šachtami).

Jak můžu dodržovat sociální odstup?🔗

  • Udržovat fyzický odstup 1,8 metru od ostatních.
  • Vyhýbat se místům s velkým množstvím lidí, jako jsou velké obchody, kina, divadla a další.
  • Zbytečně necestovat a nechodit do obchodů. Vyhýbat se veřejné dopravě, pokud to jde. Musíte-li jít do obchodu anebo jet veřejnou dopravou, zkuste se vyhnout časům, kdy nakupuje/cestuje nejvíce lidí.
  • Omezit rodinné návštěvy, zejména se staršími lidmi.
  • Platit kartou namísto hotovosti.
  • Nepodávat si s ostatními ruku.
  • Pracovat z domu pokud to práce umožňuje.
  • Obecně být doma, pokud je to možné.

Proč dodržovat tzv. „social distancing“🔗

Společně zploštíme křivku

Odborníci volají po „zploštění či oploštěn křivky“, anglicky „flatten the curve“. Co to znamená? Jedná se velmi zjedodušeně přístup, kdy pomocí našeho chování, kde je nutná pomoc každého jednotlivce, zpomalíme šíření nemoci tak, abychom nepřehltili zdravotní systém.

Zploštění křivky
Anglicky „flatten the curve“ je soubor doporučených pravidel, které pokud každý v době epidemie dodržuje, může jako jedinec značně ovlivnit výsledek samotné epidemie.

Upozornění: Graf počítá s nejhoršími možnými modely, a tedy, že se nakazí 70 % populace. Také operuje s tím, že 10 % populace nakažené populace bude potřebovat JIP. Reálná čísla i v těch nejhorších scénářích se mohou značně lišit. ⚠️

Co se stane, když nezploštíme křivku

Z křivky je znát, že pokud nebudeme nic dělat, v 15. týdnu od prvního nakaženého, tzv. pacienta nula, dojde ke kulminaci epidemie.

Za předpokladu, že v dané chvíli bude potřebovat jednotku intenzivní péče 294 541 lidí a za předpokladu, že se nezmění počty dostupných lůžek, v současnosti 1 500 lůžek podle vyjádření náměstka pro zdravotní péči (viz níže), znamenalo by to, že by 293 tisíc lidí bylo ponecháno bez lékařské péče. Pozor ale, toto neznamená, že by došlo k takovémuto počtu úmrtí.

Pacient nula
Anglicky přesněji „index case“, v překladu index případů, je první zdokumentovatelný pacient na počátku epidemiologického vyšetřování. Obecněji je to první případ, u kterého se vyskytne daný stav nebo syndrom. V našem případě je to první případ, u kterého identifikujeme virus SARS-CoV-2, a tedy i onemocnění COVID-19.

Opravdu to bude takový problém?

Pravděpodobně ne. Nicméně s jistotou to nikdo nedokáže říci. Každý model se podobně jako každý národ chová jinak. Podobně i samotná nemoc se šíří v každé zemi trochu odlišně. Jako měřítko nejhoršího průběhu můžeme doposud považovat Itálii. Italové nezvládli křivku růstu srazit dolů a v určité chvíli se doktoři museli rozhodovat, kdo dostane lékařskou pomoc a kdo ne. Tomu se odborně v medicíně říká triážování (třídění).

Triážování
Dělení pacientů podle vážnosti jejich onemocnění nebo stavu

Jaká je kapacita zdravotnického systému v Česku🔗

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jsme k 31. 12. 2011 měli v České republice evidováno 189 nemocnic s celkovým počtem 60 336 lůžek (v tom 50 678 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7 457 lůžek pro ošetřovatelskou následnou péči a 2 201 lůžek pro novorozence).

Dlouhodobý trend ve snižování počtu lůžek, ke kterému dochází u nemocnic akutní péče, pokračoval i v roce 2011. Oproti roku 2010 došlo k poklesu o 1 883 lůžek, tj. o 3,0 %. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta činila 7,2 dne, oproti roku 2010 tak došlo ke snížení o 0,1 dne.

Podle údajů, které zmínil 19. 3. 2020 náměstek pro zdravotní péči Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. v mimořádném vysílání České Televize, můžeme v nejhorším očekávat podle německých modelů, že nemoc může postihnout až 60–70 % populace, vzhledem k praxi ale nemusíme takovýchto procent dosahovat.

Epidemie však jako taková může být velmi dlouhá, zvláště vzhledem k situaci v okolních zemích. K tomuto datu jsme byli nachystáni na 800 pacientů kritické péče, to znamená ventilovaní a pacienti na kyslíku, kapacita se dá zvýšit rezervně na 1 500 pacientů a přes tuto kapacitu bychom měli značný problém. Prymula věří, že se přes tuto kapacitu nedostaneme. Více viz vysílání České Televize.

Co to znamená a kdy naplníme nemocnice🔗

Kdy tedy naplníme kapacitu zdravotnictví České Republiky podle dat, které zmínil Prymula, tj. „zvládneme rezervně 1 500 pacientů JIP“?

Kdy bude mít české zdravotnictví problémy?

Tabulka s odhady, kdy bude mít české zdravotnictví problémy. Vypočítáno podle jednotlivých hlášení světových zdravotnických organizací.
Zdroj datPočet nakažených, kdy bude problém s lůžky
Podle WHO: má 1 z 5 pacientů vážnější průběhpři 7 500 nakažených
Podle CDC: 31 % má vážnější průběh, z toho 45 % potřebuje hospitalizaci (výpočet bez JIP, s JIP viz níže), celkově tedy 13,9 %při 10 791 nakažených
Podle CDC: 31 % má vážnější průběh, z toho 45 % potřebuje hospitalizaci a z toho 53 % potřebuje přijetí na JIP, celkově tedy 7,4 %při 20 270 nakažených
Podle CCDC: 20 % má vážnější průběh, okolo 15 % potřebuje hospitalizaci (výpočet bez JIP, s JIP viz níže), celkově tedy 15 %při 10 000 nakažených
Podle CCDC: 20 % má vážnější průběh, okolo 15 % potřebuje hospitalizaci, 5 % potřebuje přijetí na JIP, celkově tedy 5 %při 30 000 nakažených
Podle Prymuly 10 % potřebuje přijetí na JIPpři 15 000 nakažených
Podle aktuálních světových dat: je zrovna pacientů v kritickém stavupři nakažených

Použité zkratky

JIP
Jednotka intenzivní péče
WHO
Světová zdravotnická organizace
CDC
Národní institut Spojených států amerických pro veřejné zdraví
CCDC
Čínské centrum pro kontrolu nemocí

Jak se daří udržovat společenský odstup v ČR?🔗

Skupina datových analytiků kolem DataSentics a Keboola vytvořila agregovaný pohled na vývoj ekonomické aktivity v ČR napříč velkou částí bankovního trhu. Více naleznete v odkazu na datový dashboard.

⌛ Za méně než 5 sekund se níže zobrazí samotná data.


Cíl tohoto projektu🔗

Cílem tohoto projektu je ukázat, že nemusíte nutně panikařit, pokud se setkáváte s malým počtem lidí a zároveň ukázat, jak rapidně se vaše šance nakazit se zvyšují, když koronavirus podceníte a od lidí se výrazně neizolujete či nedodržujete správnou hygienu, nepoužíváte roušky, případně se obecně nechováte zodpovědně.

Myslete prosím na lidi, kteří se musí setkávat z větším počtem osob kvůli své práci a jsou v tzv. první linii (např. lékaři, hasiči, policisté či prodavači). Každé nezodpovědné chování zvyšuje šanci, že onemocní člověk, který může být pro zvládnutí epidemie klíčový.

#zustanudoma

Sdílet na Facebooku, sdílet na Twitteru